Vize

Centrum života Alatyr

Hlavním záměrem tohoto centra je vytvořit zázemí pro aktivity, podporující rodiny, partnerské vztahy, manželství a osobní rozvoj mužských i ženských kruhů. Inspirováno je poutavou legendou o staroslovanském kamenu Alatyr, plném „síly nebeské“, která uzdravuje a léčí. Stejně tak záměrem Centra života Alatyr je vytvořit prostor pro semináře a terapie zaměřených na podporu mezilidských vztahů a lečení zranění těla i duše.

Kámen Alatyr se má nacházet ve středu světa a představuje centrum mytologického vesmíru, tradičně se umísťuje na východní stranu, na raj­ský ostrov Bujan (ostrov věčného jara (léta) – bujný – jarý tj.plný života a síly). Tento rajský svět, kde jsou všechny stro­my ze zlata, nám připomínají i pohádky, kde se za mořem nachází zlatá krajina, místo plné různých mýtických až bož­ských postav.

Ostrov Bujan a kámen Alatyr jsou nejrozšířenějšími motivy středověkých ruských legend a ruského folklóru. Alatyr se popisuje jako bílý, zářící, horký. V něm nebo pod ním se ukrývá mocná, nebeská, nekonečná. Tato síla je zdrojem uzdravení, v různých lidových zaříkáních a prosbách se Alatyr a „síly nebeské“ v něm ukryté prosí o pomoc při uzdravení různých chorob lidí a dobytka. V této souvislosti třeba vzpome­nout i na „nebeské řeky“ „živé vody“, které mají pramenit pod Alatyrem a jejich zdro­jem má být právě tato síla nebeská.

S Alatyrem se těsně váží dvě mýtické postavy. První je dívčina-mladucha sedí­cí na Alatyru, „zašívající rány“ a „léčící choroby“. Bývá nazývána Zora (Zorja), což koresponduje s umístěním Alatyru na východě. V postavě této dívčiny se zřejmě projek­tuje staroslovanská Bohyně. V mladších folklórních předsta­vách byla nahrazená v této úlo­ze svatou Marií Bohorodičkou.

Druhou postavou souvise­jící s kamenem Alatyrem je sv. Ilija (Eliáš), který nahradil předkřesťan­ského hromovládce Peruna. Prorok Ilija tu vystupuje jako střelec stojící na Alatyru a střílející hromy, nazývané „peruny“, po hadovi-drakovi (čertovi), nebo zasahuje personifikované lidské choroby. Archaič­těji působí verze, kde sv. Ilija odráží tyto „hromové střely“ jako jiskry z Alatyra svým „železným kyjem“.

Dalším velmi podstatným prvkem li­dových příběhů s Alatyrem je strom, kte­rý vyrůstá přímo na kameni. Tento strom vyrůstá ze „síly nebeské“, jindy zase ony řeky vytékají z jeho kořenů. Tento strom není druhově specifikovaný, „vyrostl od země do nebe a pokryl celý svět z jednoho konce na druhý“, bývá vykovaný ze zlata a stříbra (tak jako všechny rostliny a zvířata na rajském ostrově Bujan) a dozrávají na něm všechny plody světa.

Alatyr je otcem (matkou) všech kame­nů. Může být malý, ale i velký jako hora. Někdy se popisuje jak leží na svaté hoře uprostřed světa, uprostřed ostrova Bujan.

V slovanském světě je množství po­svátných míst, kde se nachází na jednom místě (nebo v jedné lokalitě) posvátná hora, posvátný kámen (skála), posvátný pramen (řeka) a posvátný strom (háj), které s různou úplností vyjmenovaných prvků, jakoby symbolicky kopírovaly mytologic­ké uspořádání světa. Alatyr jako otec všech kamenů souvisí, především s jantarem. Kromě toho, že průhledný jantar ohnivé bar­vy připomíná popis Alatyru, se Baltské moře jako bohatý zdroj jantaru v Rusku na­zývalo i „Alatyrské moře“.

„Mimochodem, v Holubičí knize (Голубинная книга), vysvětlující vznik světa, se také objevuje zmínka o kamenu Alatyr. Podle legendy na něm byly vyte­sány znaky, „hovořící“ o zákonech boha nebes Svaroga. Dle starých ruských po­věr právě pod kamenem Alatyr pramení živá voda, přinášející celému světu obži­vu a uzdravení (utváření), právě pod ním se ukrývá síla, jež nemá konce, a právě na kameni Alatyr sedí krásná dívka Zarja (Červánek), která neustále budí svět z noč­ního spánku. Nyní to všechno porovnej se znalostmi o znaku AllatRa, o síle božského tvořivého ženského principu Allat a jeho důležité roli jak v procesu rozvoje Ves­míru, tak i v duchovním probuzení Osob­nosti a jejího splynutí s Duší. Alatyr, tak předkové Slovanů v duchovních legendách odedávna nazývali sílu Allat, vycházející od Boha, a toho člověka, který tu sílu hro­madil a duchovní prací jí v sobě násobil.

Zdroj: www.cernobili.org/ Texty/SLOVBAJE.pdf, polahoda.cz